Musí zpěvák znát noty?

Moudří učitelé hudební výchovy říkají, že intonace je jediný spolehlivý prostředek rozvoje hudebnosti.Musí se totiž při ní myslet, pozorovat, porovnávat, vybavovat, analyzovat, atd. Ale protože přetrvává mylný názor, že žák musí nejdřív znát noty podle výšky (každá má název podle své polohy v notové osnově), intonaci v základních školách prakticky nevidíme. Noty znají pouze ti, co chodí do hudebky.

Tak tohle není pravda. V počátcích intonace nemusíme znát noty a přesto se podle nich dá intonovat. Jak je to možné? No je to proto, že pro začínající adepty zpěvu podle not je výhodná některá z tonálních intonačních metod. Ty nepotřebují žádné zvláštní znalosti hudební teorie.  Opírají se totiž o tonální cítění. A to je taková součást hudebnosti – taková hudební schopnost – kterou mají všichni, kdo hrají, zpívají či poslouchají tonální hudbu. V procesu hry, zpěvu či poslechu tato jejich hudební schopnost vznikla a v opakovaných hudebních činnostech se stačila na určité úrovni upevnit.

Proto ti z vás, kteří základ hudební teorie nemáte, nemusíte zoufat. Jde to i bez toho. Ovšem je naprosto bez debat, že byť základní znalost not, je pro každého muzikanta obrovskou výhodou.